chloumek
Foto1

Datum:

22. 10. 2017

Připravované akce:

Nově přidané:

Počasí:

Zajímavé odkazy:


Oheň Mapa

Turistické cíle v obci a okolí


Kaple panny Marie a památná lípa velkolistá v Chloumku

Kaple a lípa

Kapličku v horní části chloumecké návsi postavil dle plánů z roku 1851 v letech 1870 – 1875 místní rodák Matěj Sloup s dalšími sousedy. Na stavbu za 600 zlatých vídeňské měny finančně přispěla obec i jednotliví dárci. Velkolepého slavnostního vysvěcení kaple se slavobránou a výstřely z hmoždířů dne 11. července 1875 se účastnilo na 700 lidí, kteří šli průvodem až od kasejovického kostela. Kapli vysvětil kasejovický farář Jan Jelen v oktávu Navštívení Panny Marie (začátek července). V průběhu let kaple prošla několika opravami, původní ráz však zůstal zachován. Poslední rekonstrukce kaple i vnitřní výzdoby proběhla v roce 2013.


Pomník padlým partyzánům

Partizáni

V prostoru mezi obcemi Budislavice, Chloumek a Mladý Smolivec zdržovali se v zemním úkrytu delší dobu dva uprchlí ruští zajatci, o kterých se rozšířila pověst, že jsou to ruští parašutisté. Vesnickému obyvatelstvu pomáhali při polních pracích, začež byli odměňováni jídlem a šatstvem. Německá policie se o nich dozvěděla a přijela 23. října 1943 ve čtyřech plně obsazených autobusech na kasejovickou četnickou stanici. Když četníkům řízně vynadali, že o ničem nevědí, odebrali se ke skrýši a třaskavinami ji zničili. Jelikož se nikdo neobjevil, chytili rolníka Bohumila Slavíčka z Chloumka a nutili ho, aby jim při hledání pomohl. Ten však vzdor hrozbám a strachu nic neprozradil. Na rozkaz gestapáků odebrali se kasejovičtí četníci do jmenovaných tří vesnic, aby tam od obyvatel, kterým gestapáci hrozili osudem Lidic, vyzvěděli pobyt Rusů. Aby tomu zajatci zabránili, souhlasili se svým vydáním.


Formanská stezka

Anděl

Jménem Obce Mladý Smolivec vás zveme na 3 km dlouhou exkurzi do historie i za krásami zdejší krajiny. Na této cestě vás 7 informačních tabulí seznámí, co vše se v minulých stoletích událo na malém úseku formanské stezky a v její bezprostřední blízkosti. Formanská stezka má asfaltový povrch, který uspokojí nejen cyklisty, ale rovněž turisty a v rovinatých úsecích i příznivce kolečkových bruslí. V zimě je možné využití stezky běžkaři. Více informací na: www.formanskastezka.cz


Putování za kasejovickým zlatem

Zlato

Pokud se rozhodnete vydat po této naučné stezce, nahlédnete do počátků lokální dráhy, navštívíte místní koloniál a c.k. poštu, dozvíte se, jaké předpisy platily v lázních V Boučku, budete svědkem života i zániku místní židovské komunity… Trasa je dlouhá zhruba 6 km a provede vás městečkem od stanice železniční dráhy až k dnes již zaniklému dolu sv. Jakub. Tento projekt zrealizovalo Město Kasejovice za finanční podpory Plzeňského kraje.


Kaple sv. Vojtěcha v Boučku

Bouček

Před dávnými časy nastalo velké sucho, sedm roků nepršelo, byla bída o vodu i píci pro lidi i dobytek. Tou dobou se sv. Vojtěch vypravil z Prahy na Suchou horu (dnešní Zelenou horu). Cestou přes bukový les potkal pasáka dobytka. Dobytek řval hlady a žízní. Sv. Vojtěch pasákovi poradil, aby stádo zahnal na nedaleký vršíček. Jen s nedůvěrou pasák poslechl. Tam sv. Vojtěch místu požehnal a do země zabodl svou berlu. Vytryskl pramen čisté vody. Opodál ze země vyčníval velký kámen, na který se sv. Vojtěch postavil a otiskl tam svou šlépěj. Teprve potom pasák poznal, že se stal boží zázrak. Na místě, kde sv. Vojtěch zabodl svou berlu, byla vykopána studna a nad ní postavena dřevěná kaplička zasvěcená sv. Vojtěchovi.

Přicházelo sem mnoho lidí z místa i dalekého okolí, aby se poklonili památce světce a napili zázračné vody. Víra v léčivou moc pramene přimela kasejovický magistrát k vědeckému prozkoumání vody. Dobrozdání z roku 1780 léčivé účinky potvrdilo a doporucilo na místě postavit lázně. Realizace plánu trvala velmi dlouho, základní kámen byl položen až na svatovojtěšskou pouť roku 1828. Stavba zděné kapličky byla dokončena roku 1833. Lázeňský komplex, budovy a hostinec byly postaveny a pronajímány soukromníkům. Z počátku byl o ně veliký zájem. Nájemcům se ale patrně příliš nedařilo, protože zájem o pronájem postupně upadal. Když v roce 1849 zemřel hlavní iniciátor, potíže s provozem narostly natolik, že bylo rozhodnuto celý objekt, lázně, hostinec a obytné budovy prodat. Ty roku 1853 koupil František Cígler. Nový majitel provozoval lázeňskou činnost pouze ve skromnějším rozsahu, hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství. Definitivní tečkou za lázněmi byla rekvizice měděných kotlů za první světové války.


Kostel sv. Jakuba v Kasejovicích

Kostel

První písemná zpráva o kostele sv. Jakuba v Kasejovicích pochází sice až z r. 1356, jeho historie však sahá ještě o jedno století dále do minulosti. Odborná literatura datuje vznik kostela do doby kolem r. 1270. Pro stavbu bylo vybráno návrší na severním okraji Kasejovic v sousedství panského sídla, aby to šlechtický patron neměl do kostela příliš daleko. Jako stavebního materiálu bylo použito lomového kamene armovaného v nárožích mohutnými žulovými kvádry. Obdobně jako většina venkovských kostelů byl i kasejovický obehnán kamennou zídkou, která měla fortifikační funkci.


Židovská synagoga v Kasejovicích

Synagoga
Muzeum

Samostatnou kapitolu v dějinách Kasejovic představují Židé, kteří tvořili mezi ostatním obyvatelstvem uzavřenou společnost s vlastní samosprávou. Kasejovické ghetto původně tvořilo 6 domků. Později k nim přibyly další a vytvořil se tak uzavřený celek na okraji obce, spojený s centrem městečka jednou ulicí. V jeho centru stála doposud dochovaná synagoga. Budova židovské synagogy vznikla ve 2. polinině 18. století v barokním slohu. Všechna židovská obydlí označovaly římské číslice. Hlavním zdrojem obživy byla pro kasejovické Židy řemesla, jako například řeznictví, sklenářství, koželužství či krejčířství. Do 20. let 20. století sloužila synagoga k bohoslužebným účelům. V roce 1945 do ní začal umisťovat své rozsáhlé sbírky Václav Mentberger. Jako muzejní expozice slouží synagoga i v současné době. V muzeu můžeme zhlédnout sbírku dokumentující místní hrnčířskou výrobu, archeologické nálezy, minerály a mince s různým obsahem zlata, které jsou dokladem dolování a rýžování zlata na kasejovicku. Další vystavené exponáty přibližují minulost židovského etnika, rozvoj řemeslné výroby a obchodu, vývoj školství a činnost místních spolků.


Židovský hřbitov v Kasejovicích

Hřbitov

Židovský hřbitov v Kasejovicích se nachází asi 200 m za severním okrajem města Kasejovice na mírném návrší s názvem Na stráži, odkud je výhled po kraji a kam vede polní cesta. První zmínka o hřbitově pochází již z roku 1669, během 18. století se dočkal několika rozšíření a začal sloužit i okolním obcím. Hřbitov má rozlohu 3086 m2 a tvar písmene L, nejstarším čitelným datem na náhrobku je rok 1710. Náhrobní kameny jsou mramorové, pískovcové, žulové a vápencové, mnohé z nich s dekoracemi reliéfu a nápisy v hebrejštině, němčině a v češtině.


Kasejovický akát

Akát

U silnice z Kasejovic směrem na Chloumek stojí nevelká výklenková kaple s obloukovitě tvarovaným štítem z roku 1741. V její bezprostřední blízkosti roste unikátní exemplář trnovníku akátu, tzv. Kasejovický akát. Stáří stromu se odhaduje na asi 215 let, výška je 15 m a obvod kmene ve výšce 1,3 m je 395 cm. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídka kdy přes 200 let. I proto je v registru památných stromů v celé ČR jen kolem 20 exemplářů akátů.

webdesign: Lukáš Slavíček, info@chloumecko.cz